Jaký mám vztah k hudbě a zpěvu?
Krátce se vrátíme do mých dětských let. Hudba je od malička moje vášeň. Ve třech letech jsem dostala dětské pianko, které se stalo mou nejoblíbenější hračkou. Hudba a především zpěv byly
od tohoto okamžiku mou každodenní zábavou.
Od ostatních mě odlišovalo, že jsem hrála podle sluchu a ne podle not, které jsem k údivu všech neuměla – to bylo mé tajemství.
S vděčností vzpomínám na mou první paní učitelku hudby,
která k výuce měla opačný přístup, než měli učitelé ve škole.
A právě ona mne nechala hrát podle sluchu a nevyžadovala znalost not. Rozvíjela můj talent a kreativitu. Noty dnes už samozřejmě znám, ty jsem se doučila později.
V mém rodném Písku jsem zpívala ve sboru a když jsem odešla studovat do Prahy, pokračovala jsem se zpěvem i tam. Shodou šťastných okolností jsem potkala inspirativní ženu, mojí nynější učitelku zpěvu, která mě přibrala pod svá křídla do sboru Marika Singers, kde jsem se seznámila se spoustou nových lidí a našla mnoho přátel, kteří jsou pro mě jako druhá rodina. Po jisté době jsem rovněž dostala možnost zpívat v dámském vokálním kvartetu FIVE. S přibývajícími koncerty a kladnými ohlasy jsem se začala věnovat myšlence začít zpívat sólově.
Písně, které zpívám, v lidech budí jak veselé, tak hluboké emoce. Repertoár si vybírám ne jen podle toho, jak se mi daná píseň líbí,
ale musí také nést jisté poselství, které se v mnoha případech snažím prostřednictvím hudby předávat dále. Hudba a zpěv jsou zkrátka náplň mého života, skrze které si plním své sny. Dovolují mi vyjádřit naplno své emoce a předávat radost lidem kolem mě.